Hororový telegram 4/ To ví snad jen déšť

5. dubna 2018 v 11:28 | Inkognito |  Telegraf
Nebylo žádnou výjimkou, že se začátkem května začínalo také deštivé období.

Muže nijak neznepokojovalo objevení dešťové vody, která prokapávala prohnilými místy stropu jídelny. Bydlel tu sice necelý půlrok, ale s podobnými situacemi se už setkal. Nezaujatě pokrčil rameny, uchopil velký plechový kýbl, který měl po ruce a položil ho pod pravidelně padající kapky. V místnosti bylo ticho a překvapivě ani v okolí nevanul vítr, což bylo v této oblasti spíše raritou než součástí přírodních podmínek. Kapky dopadaly na dno zrezlého plechového kýble tak pomalu avšak pravidelně, že je muž během pár minut přestal vnímat.



Na druhý den, automaticky po příchodu z práce musel muž kýbyl vylít, dešťová voda už dosahovala na jeho okraj. Muž si také všiml škod, které těchto pár kapek na stropu způsobilo. Čistě bílý strop se proměnil na jakýsi odstín hnědého dřeva, žíhaný tmavě zelenými fleky. Když pohlédl z okna uvědomil si, že tahle průtrž mračen může být také otázkou týdne nebo dokonce i několika týdnů. Muž se začínal bát, že se strop zřítí a z lehce napravitelného problému se stane na čas neřešitelná situace, rozhodl se tedy zavolat místnímu domovníkovi, který se o veškeré problémy staral.

Bohužel muž nemohl podepsat potřebné dokumenty od domovníka, které se týkaly oprav, jelikož takovou pravomoc měl pouze majitel bytu, člověk, který muži byt pronajal. Byla to celé frustrující byrokracie.

Muž tedy zavolal svému pronajímateli, ale nemohl se k němu dovolat. Zanechal mu několik hlasových zpráv, ve kterých podrobně popisoval, jak se poškození stropu postupně zhoršuje a kam až to může vést. Muž byl bezmocný, všechno záviselo jen na jednom hloupém podpisu a to od člověka, který nebyl žádným způsobem k sehnání. Muž už byl rozhořčený až pekelně naštvaný a řekl si, že tohle je poslední vzkaz: ,,Zapomeňte na to, že na sebe budu brát odpovědnost za to co se s tím zkurveným stropem stane!" zavěsil a pohodil mobilní telefon do křesla naproti němu. Muž to nechápal, s majitelem byl pravidelně v kontaktu, minimálně dvakrát do měsíce spolu mluvili. ,,Ale co, má přeci i svůj osobní život", řekl si.

Jednou v noci muže ze spánku vzbudilo praskání dřeva, které jako by bylo přímo ve snu. Přeci jen se nakonec úplně probral, mohlo za to velké seskupení ran a rámusu, které se rozléhalo tmou. Muž vyskočil na kraj postele a rozsvítil lampičku na nočním stolku. Všude kolem něj byl prach a rozprostřené sutiny. Uprostřed místnosti, tedy v jídelně, byl rozpůlený stůl, v jehož půli jakoby viděl obličej. Nebyl si jistý, poněvadž světlo z lampičky nedosahovalo až do samotného středu místnosti, ale i přesto byl vyděšený jako malé štěně. Zvedl se tedy z postele a začal přistupovat k rozlomenému stolu ,, a kurva", skoro až zakřičel a tak rychle jak do teď viděl pouze ve filmech, začal utíkat z bytu. Uprostřed té místnosti vážně viděl dobře. Byl to obličej postaršího neznámého muže, byl zbarvený snad do všechč, člověku známých, barev a tělo nebylo už nějakou dobu čerstvé.

Muž seděl na policejní stanici s přikrývkou pohozenou kolem ramen a šálkem horké kávy v rukou. Věděl pouze jednu věc: V jeho stropě bylo mrtvé tělo a voda ho nasytila takovým způsobem, že se strop pod jeho vahou zřítil. Prozatím bylo tělo neidetifikovatelné kvůli dešťové vodě. Zatímco muž čekal, mrtvé tělo pitvali. Během pitvy se muž snažil zavolat majiteli bytu. Překvapivě se na druhém konci ozval hlas majitele, kterému muž začal horlivě vysvětlovat celou situaci. Majitel bytu byl až panicky rozrušený. Ještě aby ne, přeci v jeho bytě se zřítil strop s mrtvým tělem. Muž ho tedy prosil aby přišel na policejní stanici, zatím co bude podávat výpověď.
Během pár vteřin se muž musel odmlčet, jelikož k němu začal svižným krokem přistupovat detektiv, který mu oznámil, že tělo bylo identifikováno. Muž ztuhla každá kapka krve v těle... viděl jen telefon, jakoby ve spomaleném záběru, jak padá na zem...

,,Tělo patří Johnatanu Mullerovi"
,,Vždyť to je můj..." zareagoval na detektivovu informaci muž, do které mu opět skočil detektiv: ,,Ano, majiteli vašeho bytu, podle odhadů tam tělo muselo být déle než rok."

Když byl majitel jeho bytu mrtvý, pak kdo tedy předstíral, že je Johnatan Muller? To ví snad jen déšt
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Fandím hororu

Ω

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama