Hororový telegram 3/ - Pohled do tmy

15. února 2017 v 12:00 | Inkognito |  Telegraf
"02:55" zářilo z chlapcova digitálního budíku, čas který se prořezával do tmy. Byla hluboká noc a chlapec se už dávno toulal ve snech nebo tedy by se toulal, kdyby ho neprobudilo dunění připomínající pomalé a těžké kroky. Oči měl po probuzení jakoby cizí, nedokázal ovládat víčka, která se stále jako rolety stahovala dolu. Několik vteřin se snažil dlaněmi mnout oči aby mohl vidět co se děje.



Dveře chlapcova pokoje se začaly pomalu otevírat. Skřípavý zvuk se rozléhal tmavou místností. V pomalu zvětšující se mezeře mezi dveřmi zpozoroval neznámého muže nesoucí bezvládná, zkrvavená těla svých rodičů. V tu chvíli chlapec doslova zkameněl a jen přivřel oči ve snaze připomínat spícího nebo... mrtvého. Muž s až nečekanou jemností položil těla na dřevěnou podlahu, postavil ke zdi naproti posteli židli, na kterou s ledovým klidem vylezl. Několik minut stál, stál a stál... s pohledem upřeným na zeď. Chlapec se třásl, slzy mu stékaly po rtech, na polštáři pod ústy se začínala dělat vlhká a nepříjemně chladivá skvrna. Po každém zadrženém vzlyknutí se slzy zvětšovaly. Muž byl však stále ledově klidný, jakoby chlapec v místnosti ani nebyl nebo o něm alespoň nevěděl.

Po několika sáho dlouze vleklých minutách muž slezl ze židle a poklekl k povalujícím se tělům. Byl otočený zády, ačkoliv se chlapec snažil, v této poloze nemohl nic vidět. Přišlo mu však, že muž rodiče hladí... ,,Ne už ne!" Proběhlo chlapci hlavou, když se muž začal sápat na židli. ,,Píše, něco píše na zeď". Seskočí opět ze židle a schová se pod chlapcovu postel. ,,Možná někdo přišel" vlila se chlapcovi do žil naděje, ale ať se snažil sebevíc nápis přečíst nemůže, zároveň ví, že se muž schovává pod postelí. Slyší jak dýchá, pomalu... a z hluboka.


V domění, že někdo vešel do domu, je každým okamžikem připraven z plných plic zakřičet. Čeká na tu chvíli, až se muž bude snažit dostat zpod postele, až uvidí někoho projít ve škvíře mezi dveřmi. Dřív se však do tmy začíná probouzet jeho zrak, vidí obrysy skříní, stolu, zřetelně vidí židli.... už dokáže rozeznat slova, čtyři krátká slova.... chlapec se hluboce rozvzdychá


,,Vím, že jsi vzhůru" cítí pohyb pod postelí
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 16. února 2017 v 16:41 | Reagovat

Tak tohle se mi mega libí, takový příběhy, povídky, creepypasty miluji :)

2 Yuki 🐦 Yuki 🐦 | Web | 17. února 2017 v 14:35 | Reagovat

Baví ma to. Nie každý dokáže slovami vzbudiť tú správnu atmosféru. Tvoj štýl písania sa mi páči. ;-)

3 Smokie Smokie | Web | 20. února 2017 v 18:17 | Reagovat

první moje reakce "FUJ!"
Je to k neuvěření, tyhle tvoje krátký příběhy mě vždycky dokážou vyvést z míry, sama nedokážu psát tímto způsobem. Mám smysl spíš pro komedii a normální prózu. Ale je to božíííííííííí!!

4 Ami Ami | E-mail | Web | 26. února 2017 v 21:17 | Reagovat

To fakt milujem. Krátke a desivé. Vždy ma fascinovalo, ako niekto môže pár vetami vystrašiť... je to super! I love it! :3

5 psychedelic psychedelic | Web | 13. srpna 2017 v 17:19 | Reagovat

Boží

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama