...Naplnění

10. listopadu 2016 v 22:07 | Inkognito |  Deník
Častokrát při pročítání blogů narážím na pocity nevědomosti, neuvědomění se proč vlastně paprsky denního světla propouštíme do temného stínu v jehož hloubi se skrývá jakýsi blog... Výjimkou se nestává ani fráze ,,Návštěvnost mě nezajímá, občas se potřebuji jen vypsat."

Samozřejmě netvrdím, že se jedná o drtivou většinu. Jen se mi stává, že právě na tyto typy blogerů narazím. A proč zmiňuji zrovna tuto skupinu?! Odpověď je jasná: Spadám do ní i já




Dříve jsem si nepřipouštěl, že bych si kdykoliv v budoucnu založil blog, dával najevo "světu" své emoce, odemykal dveře do svého nitra. Ale... Stejně jak mnou prostupuje čas, začaly se tyto myšlenky postupně rozpadat. Trochu si zacituji pár slov z mého prvního článku ,,Ve skutečnosti nevím, proč tento blog vznikl. Jedním z možných důvodů je potřeba se vyzpovídat, psát."... nepřestávám, citují dále ,,Možná je i na vině nějaké vnitřní nenaplnění. Vlastně kdo ví."... Jak vidíte, neměl jsem v tu chvíli sebemenší ponětí, co dělám. Byl jsem sevřený v touze po jakési polo-extraverzi. Jak to vysvětlit... Věděl jsem, že si mé články může každý přečíst, ale zároveň jsem o žádné obecenstvo nestál... Jen ten pocit, to uvědomění, že vlastně se někomu svěřuji.

Přišel první článek, ten salát slov. Měl jsem jakési tušení, že můj blog nikoho nezaujme. Ve skutečnosti mi tenhle pocit nějak nevadil - nesvazoval mě, neřešil jsem a jednoduše měl v píči (ehm, pardon). Následně vyšel na světlo blogu příběh podle mnou zažité skutečné události. Jak já se v tu chvíli cítil.. Ta chuť po zveřejnění prvního tématického článku přinášela mou první husí kůží ze psaní, první opravdovou euforii, to hledané slovní opojení. Když jsem se po nějaké době podíval na svůj blog, byl jsem v šoku. V tu chvíli jsem nic jiného necítil, mé první komentáře. Někteří lidé si mě začali všímat.. Bylo to neskutečné, a zároveň se hned můj druhý příspěvek stal tím pověstným "bodem zlomu". V ten moment jsem si uvědomil, že mi nestačí uspokojení sebe samého (taky vidíte ten dvojsmysl?!), ale zároveň mi záleží na uspokojení těch vzácných čtenářů, které tak rád vidívám na svém blogu.

Dalším neuvěřitelným okamžikem pro mě bylo oznámení blogerky Š-Kíps o zařazení mého článku (Kdyby vše bylo jinak) do výběru na téma týdne. Někdo v tuhle chvíli nejspíše zakroutil nechápavě hlavou, ale já jako bych měl neustále svůj vykulený pohled před očima. Do teď mě to těší a myslím si, že tento pocit, po tom obrazném moři již ztracených pocitů, jentak neodpluje. Neskonalé díky patří také blogerce Yami, která mě k tomu všemu zmínila v článku, kde vyzdvihla mé "schopnosti", nebo přidání mezi oblíbené blogy blogerky Smokie, aj., aniž bych o to žádal či se nějak angažoval za tímto cílem. To vše mě nakopává tak pozitivně jako mír v krajinách Iráku. Nehledě na všechny ty pozitivní komentáře... Jak mě je teď krásně


Nezastavujeme!
Ne!
Ne-e!
No!


Momentálně poslední přenaplňující část života mého blogu proběhla před pár dny. Jeden z mých článků, tedy ten výše zmiňovaný se objevil na předních místech nejlépe hodnocených. Bohužel se zde udržel "jen" cirka dva dny. Počkejte, počkejte..... Stejně jako dnes si občas si jentak brouzdám v této rubrice na hlavní stránce blog.cz... Mé krátké povídky Plyšový medvěd a Nápisy na zdi jako by mě štouchly do oka. Upřímně nedokážu popsat, co se mi v těch vteřinách proběhlo hlavou.. Radost, nadšení, údiv, nepochopitelnost, nadpřirozeno?!... Ve skutečnosti.... nevím.


Chtěl jsem vám šetrným způsobem vysvětlit, jakou silou mě tento blog naplňuje a dokáže nabít. Samozřejmě poohlédnout se za chvílemi s psaním spojené, které pro mě mají hodnotu, moc a v určitém slova smyslu i pýchu.

Ale to nejdůležitější, proč tento článek vznikl....

Abych vám všem poděkoval




Inkognito
 

34 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Victoria de DarkLuna Victoria de DarkLuna | Web | 11. listopadu 2016 v 17:24 | Reagovat

Nádherné :-)

2 Yami Yami | Web | 11. listopadu 2016 v 22:04 | Reagovat

Jak vidíš, tak by byla škoda přestat s psaním :D
Jen tak dál :)

3 Ordinary-Princess Ordinary-Princess | Web | 12. listopadu 2016 v 1:35 | Reagovat

Napsal si to.. pani... Bozsky! I ja ti dekuji za krasny komentar! Ale u tebe nestacim zirat. Takove mnozstvi slov, skvela slovni zasoba, kterou umis pouzit. Klanim se ti! Jsi pro PAN Inkognito! Pokracuj v tom. Normalne me dlouhe clanky odrazuji uz kvuli nedostatku casu, ale tvuj jsem zhltla tak, ze ani nevim jak.  Jsem tu ode dneska s tebou! :)

4 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 12. listopadu 2016 v 8:53 | Reagovat

Upřímná, hezky napsaná zpověď :-)

5 Emo Emo | E-mail | Web | 12. listopadu 2016 v 10:47 | Reagovat

Dokonale napsané :-)Tolik emocí v jednom článku...Prostě nádhera

6 iracionalne iracionalne | 12. listopadu 2016 v 16:34 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: To tedy, díky za podporu :P

[3]: Az taková slova :o Toho si cenním, moc děkuji :) ... Nesmírná čest :)

[4]: Děkuji :))

[5]: Moc díky :) moc

7 Siwa Siwa | E-mail | Web | 13. listopadu 2016 v 0:49 | Reagovat

Vážně krásně napsané, musím s ostatními souhlasit. :) "Objevila" jsem tě díky tvému komentáři u mě, a tím, jak kouzlíš se slovy v pravou chvíli a v pravém množství, jsi mě nalákal, abych ti to tu brzy prošmejdila. :-D

8 Lindsey Lindsey | Web | 13. listopadu 2016 v 1:04 | Reagovat

Díky, za komentář, už jsem se s tím nějak duševně smířila... nic jiného mi nezbylo :D Jinak krásný a výstižný článek... úplně jsi vystihl mé pocity na začátku blogaření a stejně i dnes, kdy mě šokovalo, že si těch mých výlevů vážně někdo všímá a nejsou to jen výkřiky do prázdna :-)

9 Eliss Eliss | Web | 13. listopadu 2016 v 12:48 | Reagovat

Je fajn že tě psaní naplňuje :-) A díky za hezké komentáře na mém blogu

10 Black Soul Black Soul | Web | 13. listopadu 2016 v 15:19 | Reagovat

Nejdřív ti chci poděkovat za komentář na mém blogu, hrozně moc mě potěšil :)

Líbí se mi, jak píšeš a asi sem občas zabrousím ^^ Gratuluju ti k blogovému úspěchu a přeju ti spoustu dalších takových a větších, déle trvajících! :) Je dobré, že tě psaní naplňuje, nějak ti pomáhá a baví tě to, dobře se to čte ^^ tak jen tak dál! :D

11 Ven Ven | 13. listopadu 2016 v 15:24 | Reagovat

Krásně napsané :) a musím podotknout, že se mi líbí tvá hravost se slovy. Pevně věřím, že se Tvůj blog ještě více proslaví, jelikož za to rozhodně stojí. :-)

12 Smokie Smokie | Web | 13. listopadu 2016 v 16:28 | Reagovat

Ale kuš. Jak by mohli ostatní přehlédnout tak boží blog? To by museli být buď tupí nebo slepí. A to myslím vážně. I když jsou tvoje povídky doat psycho, na tenhle blog chodím když se chci uvolnit a zrelaxnout si. Doufám že ještě dloujo neskončíš. Maj sa!

13 Inkognito Inkognito | 13. listopadu 2016 v 17:07 | Reagovat

[7]:  -

[12]:

Moc děkuji za podporu, neuvěřitelné komentáře jste mi sem postli. Jsem za ně neskutečně rád, snad vás tu ještě potkám. Nebeské díky vám všem :) Mimochodem, končit zatím vážně neplánuji... Ale nikdy člověk neví, o který klacek hozený pod nohy zakopne, že?! :* Díky

14 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 17:28 | Reagovat

I jako pouze náhodného čtenáře tvého blogu, mne tvůj článek potěšil. Je velmi milý a zdá se procítěný. Vrátím se.

15 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 15. listopadu 2016 v 13:59 | Reagovat

Přesně s těmito pocity jsem si blog zakládala i já. Potřebovala jsem místo, kde bych mohla psát o čemkoliv a vlastně i komukoliv. Bylo to a je to místo, díky kterému jsem se nezbláznila, protože jsem měla neustále o čem povídat a prostě jednou přišli i čtenáři, kteří mi pomáhali (ach, jak já jim děkuji). Prostě...kdybys řekl člověku, který nepíše blog, jak ti blog zachránil život a jak tě naplňuje, nejspíš by tě měl za totálního cvoka (jak blog může pomoc?), ale ten, kdo blog má (založený za podobnými účely, ale i jinými) ten to chápe a rozumí nám. :-)

Vlastně jsem si říkala, že s tím stejně jednou seknu, ale pak se stalo, že jsem byla na hlavní stránce, vybrali mě do tématu týdne..a prostě takové krásné věci. A já si řekla, že prostě asi to tak má být, asi mám psát dál. Člověk nedokáže říct, jak se v tu chvíli cítí. Asi prostě..nadpřirozeně? :-) A nejlepší na tom všem jsou ty lidi, stejně :-)

16 Ortie Ortie | Web | 15. listopadu 2016 v 15:52 | Reagovat

Velmi pěkně a procítěně napsaná zpověď, i když jsem na ťa narazila jen náhodou, tak mě to potěšilo, určitě se ještě vrátím :-)

17 Inkognito Inkognito | 15. listopadu 2016 v 17:34 | Reagovat

[15]: TO jsem rád, že jsi mi to potvrdila a nevypadá to, že jsem si vymýšlel :D
Přesně tak, ty lid... To pro ně to nakonec celé je :)

[16]: Moc ti děkuji, to budu jedině rád a ještě raději na tebe tady narazím :)

18 gothicsubkultura gothicsubkultura | Web | 17. listopadu 2016 v 20:36 | Reagovat

to znám

19 Viktoria Abe Viktoria Abe | E-mail | Web | 18. listopadu 2016 v 16:54 | Reagovat

Hezky napsáno. Je opravdu příjemné číst o něčím naplnění a radosti i z takových maličkostí. Upřímně gratuluji a doufám, že se Ti bude dařit i nadále, protože opravdu dobře píšeš. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama