Listopad 2016



...Naplnění

10. listopadu 2016 v 22:07 | Inkognito |  Deník
Častokrát při pročítání blogů narážím na pocity nevědomosti, neuvědomění se proč vlastně paprsky denního světla propouštíme do temného stínu v jehož hloubi se skrývá jakýsi blog... Výjimkou se nestává ani fráze ,,Návštěvnost mě nezajímá, občas se potřebuji jen vypsat."

Samozřejmě netvrdím, že se jedná o drtivou většinu. Jen se mi stává, že právě na tyto typy blogerů narazím. A proč zmiňuji zrovna tuto skupinu?! Odpověď je jasná: Spadám do ní i já


Vidím, slyším tajemství

7. listopadu 2016 v 16:24 | Inkognito |  Místnost č. 0
Po smrti otce jsem zdědil dům, samozřejmě svůj byt jsem prodal abych si mohl alespoň částečně zařídit ten starý a na první pohled zatuchlý barák. Přeci jenom to byla jedna z nejkrásnějších věcí, co mi po otci zůstala.... do teď.

Nápisy na zdech

6. listopadu 2016 v 16:16 | Inkognito |  Místnost č. 0
Na první pohled to byl obyčejný neobydlený, velmi starý dům. V nejbližším okolí domu nebyl ani sebemenší náznak života. Děti z okolí o něm raději ani nechtěly slyšet... věřili, že v něm straší. Dokonce i mezi staršími se vedli věrohodné historky, které připomínaly strašidelné příběhy na dobrou noc. Praskliny, cihlové zdi starého dvoupatrového domu, tvořily místy jakýsi obrazec, mapu. Okna byla doslova vymlácená a střepy z nich rozsázené uvnitř domu.

Plyšový medvěd

3. listopadu 2016 v 1:06 | Inkognito |  Místnost č. 0
Byl to jeden z těch klasických večerů, ničím zajímavý ani zvláštní. Až na malou drobnost.

Okolo šesté večer mi zavolala kamarádka, že by potřebovala přes noc pohlídat malou dcerku. Popravdě prvním na seznamu byl její bratr, který bohužel nečekaně onemocněl a tak přišla řada na mě. Nijak na mě netlačila.. Věděla, že mám svůj program, svůj klid a podle sebe narýsovaný zbytek večera. Přesto to zkusila a abych řekl pravdu, tak nešlápla vedle. Ve skutečnosti jsem byl rád, že se ozvala zrovna mně. Už od malička jsem byl rád potřebný. Myslím tím takový ten moment kdy víte, že vše závisí jen na vás a na vašem pouhém ano, tak ten jsem miloval... do té doby.

Vzkaz v láhvi

2. listopadu 2016 v 23:35 | Inkognito
Rozhodl jsem se vytvořit tento koutek, stranou od všeho dění, zejména pro ty, kteří by se rádi podělili o svůj blog/web. Máte zajímavý článek v kapse? Sem s ním, stejně tak s komentáři netýkající se žádného z mých článků...
Věřte, že budu rád

Jde o to, že v komentářích u článků není místo na reklamu a jiné mimomísovní komentáře, respektive v těch místech o tyto texty moc nestojím. Troufalé, že? ... Neberte to tak, jen mi to nepřijde jako vhodné místo... Dále zde můžete zanechat jakýkoliv vzkaz.

Je to jen na vás

Inkognito

Kdyby vše bylo jinak

1. listopadu 2016 v 12:03 | Inkognito |  Téma týdne
Momentálně mám v hlavě pouze jednu otázku, ale podle počtu článku v rubrice téma týdne nejsem jediný. Nu což.

Svojí přítelkyni jsem poznal na facebooku, jak originální, ale nenechte se unést... ikdyž možná ano. V té době jsem se rozešel, nebo respektive ona semnou, se svojí bývalou přítelkyní. Založili jsme si tenkrát společný profil na facebooku, už z toho důvodu, že já potřeboval facebook pouze k přihlašování do her a ona na ostatní věci. Ten kdo mě chtěl kontaktovat mohl, každý z okruhu mých známých a přátel věděl, že to tak máme.