Nadpřirozeno - Iluze nebo fakt?!

23. října 2016 v 0:28 | Inkognito |  Místnost č. 0
Kdo by to neznal, zamčené dveře, vy si jen tak klidně sedíte a sledujete stažený film, vedle vás leží pes a vy nečekanně pociťujete, že samota může být i fajn. Občas je příjemné vypnout, třeba i od těch nejbližších.

Najednou pocítíte jak vám váš mazlík dýchá na ruku a cítíte ten hřejivý dech, jak přistupuje a odstupuje... výdech, nádech. Olízne vám ruku a vy nijak nereagujete, jen víte, že tam je... Zvednete se, jdete do koupelny opláchnout si obličej, protože ta únava vás málem položila. Jen zde něco nehraje, na zrcadle je napsáno: ,,I lidé umějí lízat".....


Ne,jestli tohle někdo zažil, tak má můj obdiv, když vyjde byť jen před práh, natož z domu. Jsem možná strašpytel, možná věřím v něco nadpřirozeného kolem nás a možná jsem jen hloupý a málo znalý faktů.

Ale popravdě, není tu nejspíš nikdo kdo by neznažil nějaký zvláštní, dosud nepoznaný moment, který slovy nejde vysvětlit!

I já jsem zažil něco, co moje hlava nebere ani, teď už, po deseti letech.




Obyčejný zimní večer, večer jako všchny předešlé. Stejně jako jiné večery jsme s mamkou sledovali nějaký film v televizi, těžko si vzpomenout jaký to byl. Ve vzduchu panuje příjemná atmosféra. Ještě aby ne, vždy jsem měl se svoji matkou pěkný vztah a nikdy mi její přítomnost, jako naopak většíně dnešních mladých, nevadila. Né, že bych byl maminčin mazánek, jen mě vždy dokázala pochopit, vyslechnout a poradit, ikdyž se jí situace nijak zvlášť nezamlouvala.

Ručičky hodin se právě posunuly zase o krůček dopředu. Bylo přesně devět hodin večer. Vítr za okny začal přidávat na síle, ale až na šum listů z okolních stromů, jsme nic nepocítili. Okna byla zavřená...

Měli jsme obyčejnou, no v té době moderní obývací stěnu, ve které byl prostor na televizi, knihy a nějaká ta prosklená část na různé prkotiny. Nad televizí byla polička, na které byla vystavená moje a dědy fotka. Vedle těchto fotek byly knihy, klasicky postavené od té s nejsilnější vazbou až po malý, časem opotřebovaný, notýsek. Byly opřené směrem k notýsku o krajní část stěny.

Podíval jsem se na dědy fotku. Na pár vteřin zavzpomínal, co jsme s dědou zažili a naopak, co jsme před jeho smrtí nestihli udělat. Fuj... až mě zamrazilo, stejně jako tehdy. Nevím, co jsem přesně v ten okamžik cítil. Jen vím, že v hlavě mi probíhala myšlenka, že něco bylo jinak. Bylo to zvláštní, až troufám si říct tajemné... Kéž bych to mohl popsat... V tom, se všechny ty knihy převážily na druhou stranu. Ano, ten malý notýsek, všechny ty teňoulinké knihy a sešity převážily tu velkou bichli na kraji toho shluku knih a shodili mou fotku. Málem jsem se posral, doslova a o mamce ani nemluvě.

Když jsme o několik dni později vyprávěli tenhle příběh babičce, řekla nám něco co nám na klidu moc nepřidalo.

"Tenkrát, když se to stalo, bylo na hodinách děvět. Doteď si to pamatuju, děvět, držel mě za ruku a v děvět jsem už držela jenom já jeho... v devět.... v devět..." Její hlas ubíral na intenzitě, byl s každým slovem slabší, až omdlela.

Mohl to být "děda"?
Kdo ví?!
...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 23. října 2016 v 7:40 | Reagovat

Opravdu děsivý zážitek. Já jsem se jednou ráno vzbudila a měla jsem strašně špatný pocit, že se stalo něco zlého, který jsem si ale nedokázala zdůvodnit. Pak ale volali, že zemřela prababička. Prostě jsem věděla, že se něco stalo.

2 Smokie Smokie | Web | 23. října 2016 v 9:46 | Reagovat

Wow, tak to je něco. Měla jsem husinu, když jsem si to četla a upřímně, taky mám jeden takový zážitek ale poté, co jsme provedli určitá opatření se to už nestalo. Naštěstí.

3 iracionalne iracionalne | Web | 23. října 2016 v 10:32 | Reagovat

[1]: To nemuze byt taky nic prijemneho.

4 iracionalne iracionalne | Web | 23. října 2016 v 10:33 | Reagovat

[2]: kdyz budes mit nekdy chut, podel se na svem blogu, rad si prectu :)

5 Yami Yami | Web | 23. října 2016 v 11:54 | Reagovat

Je dost možné, že jste dědu měli ještě doma. Na tohle není nic lepšího než na Halloween, tzv. konec roku pro některé lidi, zapálit dědovi u okna bílou svíčku, dát před dveře/na parapet okna misku s ovocem a dobře na něj zavzpomínat.

6 Smokie Smokie | Web | 23. října 2016 v 20:15 | Reagovat

[4]: Neboj, určitě na to dojde ;) A přidávám si tě do oblíbených ;)

7 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 24. října 2016 v 12:29 | Reagovat

O tom nechci raději ani slyšet...

8 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 31. října 2016 v 12:46 | Reagovat

Fakt žel je to fakt

9 Jenny Jenny | Web | 31. října 2016 v 14:01 | Reagovat

vidím že nejsem sama komu se dějí divné nadpřirozené věci...
Já třeba byla jednou sama doma...měla jsem ještě starou bednu počítač v obýváku... přišla jsem z venku nikdo nikde a já posera ze tmy jsem si rozsvítila a zapnula počítač... píšu si na Fb a náhle pc začalo dělat takové to známé rušení signálu... a světla se zbláznila blikala.. to bylo ještě dobré řekla jsem si výpadek elektřiny...prdlajz... počítač jel ale světlo bylo moc ztlumené ale lampa vypověděla... dejme tomu pár sekund asi 10.... a když zase zablikala a rozsvítila se začala se houpat...a já jen psala kamarádce na fb že mám podezření že mám doma poltergeista... a o těch ranách v hluboké noci v mém pokoji do skříně ani psát nebudu ani o postavě která mi skoro každou noc stávala v rohu pokoje x´D Naštěstí odkráčela do věčných lovišť... :3

10 Inkognito Inkognito | Web | 31. října 2016 v 19:51 | Reagovat

To nejsi anikdy nebudes. Nadprirozeno kolem nas rozhodne je, at uz ho citime ci chapeme jak chceme. Pribeh pro moji husi kuzi jak stvoreny :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama